NĚCO SE PŘIHODILO...


 

Jako zaklínadlo tuhle hlášku vymyslela kámoška, která má bez debat menší pud sebezáchovy než většina jiných lidí. Proto se často ocitá na různých schůzkách naslepo v místech, kde chcípla doga. Někdy první či druhé rande začíná rovnou u ní doma. Ale ono ani nemusí jít o schůzku naslepo. Takové zaklínadlo se prostě hodí občas vytáhnout z rukávu. Vždycky, když si říkám, že už mě nikdo a nic nemůže překvapit, tak překvapí, a nakopne mě to rovnou do zadku. „Asi za dvě minuty mi, prosím, zavolej, že se něco hroznýho přihodilo a musím okamžitě k tobě.“

Tuhle záchrannou větu jsem poprvé potřebovala, když jsem se dostala na grilovačku mého spolužáka, kde všichni hráli LARP. Brali to neskutečně vážně a já byla nepřítel. Sice mi to neřekli přímo, ale oběť vždycky vycítí, když ji někdo loví. Navíc jsem přijela se spacákem, že zůstanu do druhého dne a nepředpokládalo se, že bych měla měnit plány jen tak pro nic za nic. Naštěstí jsem už znala zaklínadlo. Pak už stačilo jen s lítostí počkat na tu tragickou novinu a byla jsem volná. Dětem taky neříkáme, že na jejich obrázku nevidíme krásnou princeznu ale shluk barev a čar, tak proč ranit středověké rytíře v teniskách hláškou, že je to celé kopa děsivé nudy a radši bych šla domů nebo na dvojku červenýho.

Samozřejmě se tohle zaklínadlo nejvíc hodí na rande naslepo nebo v situacích, kdy se randění nevyvíjí podle představ. Třeba když jsem po dvou týdnech randění udělala strategickou chybu a vzala chlapíka k sobě do bytu, abych se jen převlékla do teplejší bundy. Najednou se z velmi příjemného společníka stal problém. Rozptýlil se po bytě, na procházku se mu najednou až tak nechtělo a na náznaky nereagoval. Vlastně bez použití násilí byl prakticky nevyhoditelný. Taky mi sdělil, že bych z bytu měla odstranit všechno, co připomíná mého bývalého přítele a jestli budu chtít, převezme nad tím kontrolu. Hned mě napadlo nad čím všim by ještě chtěl převzít kontrolu. Poučená z různých přiruček jsem věděla, že pokud s mužem na to nechci vlítnout a návštěva bytu má být jen krátká a účelová, nemám se ani zouvat a nedávat prostor k domněnkám. Tak se frajer rozvalil u mě na gauči, dával mi přednášku, proč je lepší zůstat u mě a že i mně by pomohlo, kdybych si šla normálně k němu sednout, zatímco já stála obutá, v čepici na chodbě a říkala si jaká jsem to kráva, že jsem za dva týdny nepoznala blbce v trojobalu. Byl čas si odskočit a poslat zprávu, aby se za dvě minuty mohlo něco strašného přihodit.

Co si o tom myslíš

BeFriends.cz - newsletter